183148 návštěvníků
Urbanisticko-architektonická soutěž Zlín-centrum
Ideová koncepce, cíle řešení
-
Znovuoživení a dotvoření centra města, vytvoření atraktivního urbanistického prostoru, odpovídajícího
významu krajského města a urbanistickým tradicím Zlína,
-
omezení kolizních situací mezi motorovou a pěší dopravou,
-
vytvoření prozíravé, nadčasové dopravní osnovy, v řešeném území i širších vztazích - předejít tak
nebezpečí dopravního kolapsu,
-
rozpracování urbanistické kompozice, navazující na tradice zlínské stavební kultury a urbanismu. Zvláštní
důraz je přitom kladen na vyřešení prostorových vztahů baťovské architektury první třetiny 20. století
s původní zástavbou z přelomu 19. a začátku 20. století, ale i vztahů mezi centrem a Jižními
Svahy
Dopravní řešení
Podle prognózy vývoje dopravy dojde ve Zlíně k dramatickému nárůstu intenzity automobilové dopravy,
který může způsobit naprostý dopravní kolaps. Tuto situaci zjevně nevyřeší ani plánované zdvojení silničních
komunikací ve směru východ-západ. Je proto nezbytné řešit přeložení silnice I/49 (R49) mimo město, do
trasy Kroměříž-Holešov-Fryšták-Slušovice-Vizovice. Tato investice odvede tranzitní dopravu přijíždějící
do Zlína ze severu i západu (od Brna, Prostějova, Olomouce…).
Usilovat je třeba o snížení nárůstu automobilové dopravy, preferováním dopravy hromadné. Přestože velikost
města není teoreticky dostatečná pro provoz tramvajové dopravy, urbanistické řešení města naopak po tramvajové
dopravě přímo volá. Podmínkou ale je vymístění železničního nádraží z centra Zlína na západní okraj
města (např. do místní části Louky, kde by bylo vybudováno i nové kontejnerové překladiště) a nahrazení
železnice železniční vlečkou ukončenou v areálu býv. Svitu.
Od nádraží navrhujeme napříč městem ve směru západ-východ tramvajovou trasu, která by dostatečně zajišťovala
přepravu osob – nahradila by v tomto směru provoz trolejbusů i železniční osobní přepravu. Další
diametr tramvaje je ukončen v sídlišti Jižní Svahy (tato trasa tramvaje si vyžádá vybudování tunelu).
Koncové zastávky tramvaje a vybrané zastávky na trase budou sloužit jako přestupní terminály, na něž budou
navazovat trolejbusy a autobusy, zajišťující dopravu v příčném směru.
Nezbytné je vybudování druhé paralelní sběrné komunikace Otrokovice-Lípa. Má-li však tato komunikace na
sebe stáhnout větší podíl automobilové dopravy a současně být městotvorným prvkem, bude nutné ji doplnit
i dostatečně kapacitními propojkami v příčném směru sever-jih. Systém paralelních komunikací se tak
změní na roštový systém (není to žádná novinka, první podobné úvahy se objevily již v regulačním
plánu z roku 1947), umožňující zrovnoměrnění dopravní zátěže hlavních sběrných komunikací.
Prostor uvolněný zrušením železnice v úseku centrum Zlína-východní část města je využit k umístění
třetí paralelní sběrné komunikace, která by ve směru na Malenovice mohla mít pokračování po levém břehu
řeky, byť za cenu složitějšího technického řešení.
Prostorové vztahy, urbanistická kompozice
Hlavní prostorová kompoziční „severojižní zelená osa“ je navržena napříč městským centrem ve směru sever-jih
a spojuje dva dominantní objekty – Dům umění na jižní straně a navrhovaný objekt krajské knihovny na severní
straně (protažení stávajícího nám.T.G.Masaryka až k patám Jižních svahů).
Tato monumentální osa o délce téměř 1,3 km) je rytmizována:
-
plochami: střídáním povrchů parteru (v jižní části je ponechána parková úprava, v centrálni
části je navržen dlážděný povrch doplněný o atraktivní vodní prvek u zámku a v severní části opět
parková úprava),
-
liniemi: hlavní pěší trasa (vedoucí přes celé území rovnoběžně se severojižní osou a
menší cestičky křižující parky),
-
body: pravidelně umístěné malé objekty podél hlavní pěší trasy zajišťující zpestření
nabídky služeb a provozů přímo na ose (kavárny, restaurace, velkoplošné projekce, infornační serisy),
tak i servis pro různé akce pořádané v centrální části osy (technické zázemí pro výstavy pod otevřeným
nebem, různé exhibiční zápasy, možnosti promítání filmů ).
Stávající „beztvaré“ náměstí Práce navrhujeme zcela přetvořit. Samotné náměstí situujeme do prostoru před
hotelem Moskva, přičemž je zde novými stavebními objekty dosaženo žádoucího uzavření náměstí a zmenšení
měřítka tohoto urbanistického prostoru. Stávající hotel Moskva se stane dominantní budovou náměstí, které
mu vytvoří reprezentativní nástup. Současně je tak vytvořen kontrast mezi měřítkem nám. Práce a měřítkem
velkoprostorů Univerzitního parku na západě a nám. T.G.Masaryka na východě. Uzavření náměstí na severní
straně je dosaženo novým polyfunkčním blokem tvaru U, otevřeným k jihu do náměstí, s obytnou
terasou (kavárenské posezení) umožňující vyhlídku na náměstí. Podzemní podlaží obsahují garáže, 1. a 2.
nadzemní podlaží občanskou vybavenost, vyšší podlaží kancelářské prostory a byty.
Ukázky