173707 návštěvníků

Urbanisticko-architektonická soutěž Zlín-centrum

Ideová koncepce, cíle řešení

Znovuoživení a dotvoření centra města, vytvoření atraktivního urbanistického prostoru, odpovídajícího významu krajského města a urbanistickým tradicím Zlína,
omezení kolizních situací mezi motorovou a pěší dopravou,
vytvoření prozíravé, nadčasové dopravní osnovy, v řešeném území i širších vztazích - předejít tak nebezpečí dopravního kolapsu,
rozpracování urbanistické kompozice, navazující na tradice zlínské stavební kultury a urbanismu. Zvláštní důraz je přitom kladen na vyřešení prostorových vztahů baťovské architektury první třetiny 20. století s původní zástavbou z přelomu 19. a začátku 20. století, ale i vztahů mezi centrem a Jižními Svahy

Dopravní řešení

Podle prognózy vývoje dopravy dojde ve Zlíně k dramatickému nárůstu intenzity automobilové dopravy, který může způsobit naprostý dopravní kolaps. Tuto situaci zjevně nevyřeší ani plánované zdvojení silničních komunikací ve směru východ-západ. Je proto nezbytné řešit přeložení silnice I/49 (R49) mimo město, do trasy Kroměříž-Holešov-Fryšták-Slušovice-Vizovice. Tato investice odvede tranzitní dopravu přijíždějící do Zlína ze severu i západu (od Brna, Prostějova, Olomouce…).

Usilovat je třeba o snížení nárůstu automobilové dopravy, preferováním dopravy hromadné. Přestože velikost města není teoreticky dostatečná pro provoz tramvajové dopravy, urbanistické řešení města naopak po tramvajové dopravě přímo volá. Podmínkou ale je vymístění železničního nádraží z centra Zlína na západní okraj města (např. do místní části Louky, kde by bylo vybudováno i nové kontejnerové překladiště) a nahrazení železnice železniční vlečkou ukončenou v areálu býv. Svitu.

Od nádraží navrhujeme napříč městem ve směru západ-východ tramvajovou trasu, která by dostatečně zajišťovala přepravu osob – nahradila by v tomto směru provoz trolejbusů i železniční osobní přepravu. Další diametr tramvaje je ukončen v sídlišti Jižní Svahy (tato trasa tramvaje si vyžádá vybudování tunelu). Koncové zastávky tramvaje a vybrané zastávky na trase budou sloužit jako přestupní terminály, na něž budou navazovat trolejbusy a autobusy, zajišťující dopravu v příčném směru.

Nezbytné je vybudování druhé paralelní sběrné komunikace Otrokovice-Lípa. Má-li však tato komunikace na sebe stáhnout větší podíl automobilové dopravy a současně být městotvorným prvkem, bude nutné ji doplnit i dostatečně kapacitními propojkami v příčném směru sever-jih. Systém paralelních komunikací se tak změní na roštový systém (není to žádná novinka, první podobné úvahy se objevily již v regulačním plánu z roku 1947), umožňující zrovnoměrnění dopravní zátěže hlavních sběrných komunikací.

Prostor uvolněný zrušením železnice v úseku centrum Zlína-východní část města je využit k umístění třetí paralelní sběrné komunikace, která by ve směru na Malenovice mohla mít pokračování po levém břehu řeky, byť za cenu složitějšího technického řešení.

Prostorové vztahy, urbanistická kompozice

Hlavní prostorová kompoziční „severojižní zelená osa“ je navržena napříč městským centrem ve směru sever-jih a spojuje dva dominantní objekty – Dům umění na jižní straně a navrhovaný objekt krajské knihovny na severní straně (protažení stávajícího nám.T.G.Masaryka až k patám Jižních svahů).

Tato monumentální osa o délce téměř 1,3 km) je rytmizována:

plochami: střídáním povrchů parteru (v jižní části je ponechána parková úprava, v centrálni části je navržen dlážděný povrch doplněný o atraktivní vodní prvek u zámku a v severní části opět parková úprava),
liniemi: hlavní pěší trasa (vedoucí přes celé území rovnoběžně se severojižní osou a menší cestičky křižující parky),
body: pravidelně umístěné malé objekty podél hlavní pěší trasy zajišťující zpestření nabídky služeb a provozů přímo na ose (kavárny, restaurace, velkoplošné projekce, infornační serisy), tak i servis pro různé akce pořádané v centrální části osy (technické zázemí pro výstavy pod otevřeným nebem, různé exhibiční zápasy, možnosti promítání filmů ).

Stávající „beztvaré“ náměstí Práce navrhujeme zcela přetvořit. Samotné náměstí situujeme do prostoru před hotelem Moskva, přičemž je zde novými stavebními objekty dosaženo žádoucího uzavření náměstí a zmenšení měřítka tohoto urbanistického prostoru. Stávající hotel Moskva se stane dominantní budovou náměstí, které mu vytvoří reprezentativní nástup. Současně je tak vytvořen kontrast mezi měřítkem nám. Práce a měřítkem velkoprostorů Univerzitního parku na západě a nám. T.G.Masaryka na východě. Uzavření náměstí na severní straně je dosaženo novým polyfunkčním blokem tvaru U, otevřeným k jihu do náměstí, s obytnou terasou (kavárenské posezení) umožňující vyhlídku na náměstí. Podzemní podlaží obsahují garáže, 1. a 2. nadzemní podlaží občanskou vybavenost, vyšší podlaží kancelářské prostory a byty.

Ukázky